Delhi

4. března 2012 v 14:04 | dstetka
Zdravim z hlavniho mesta Indie - Delhi.
Kdo z vas by mel zajem o pobyt v prasnych laznich, o smogovou terapii, o pachy vsemozne lidske, jakoz i industrialni, o davovou tlacenku, troubeni a houkani, o najizdeni na vas vozidly jednostopými i dvoustostopými - je tu pro vas Delhi. Navic se ani nemusite bat upalu, protoze slunce stejne neuvidite. Jen takovy neurcity flek na obloze, ktera je mozna zatazena, ale take mozna, ze je modra. Kazdopadne, videt neni.
Ale neda se nic dela, odtud mi leti letadlo a tak jsem sem musel. Dal jsem si cely den na nakupy, protoze se se tady opravdu dobre nakupuji suveniry. A krome toho je tu samozrejme i par pametihodnosti. Dnes jsem se byl podivat na Lotosovy Chram cirkve Baha'i. To je opravdu neco mimoradneho. Trochu jako moderni Taj Mahal. Takovyto chram je opravdu mozny jen v Indii. Navic Baha'i je opravdu prijemna cirkev. Vlastne to neni opravdova cirkev, ale jakasi filozofie, ktera spojuje vsechny nabozenstvi a rasy v uctivani Stvoritele a vyjadruje lasku mezi clovekem a Bohem.
Chram je otevreny vsem lidem a je zdarma. Uvnitr neni zadny oltar ani vyzdoba, jen krasne mramorove lavice, kde muze kdokoliv posedet a modlit se. Navic je chram ohrome cisty a dobre udrzovany, coz v Indii neni bezne.
Do alba jsem pridal par fotek, kde je videt i tento chram:
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012

Za pul hodiny budu muset utikat na metro a ujizdet na letiste, protoze dovolena mi nezadrzitelne konci a ja se dnes vracim za vami do kazdodenni reality.
Ale nepropadam smutku, protoze jsem si tento zajezd jaksepatri uzil a ted je zase cas delat jine veci.
 

Gokarna

23. února 2012 v 8:08 | dstetka
Ahoj z Gokarny,
tak uz jsem konecne na plazi!
Z Munnaru jsem sjel autobusem do Kochi, kde me vyzvedl Faisal. On chudak vyrazil do Kochi s tim, ze to bude mit nejaka obchodni jdnani, ale neuvedomil si, ze je v pondeli hinduisticky mega-svatek Sivaratri. V prekladu Sivova noc. Takze bude vsechno zavreno a hinduisti budou mega-slavit. Jemu jako muslimovi to celkem nic nerika. Navic v Kerale se to slavi asi 10 min pesky od jeho bytu. Bohuzel to take znamena, ze az to vypukne, budou vsechny okolni ulice zavrene a on nebude moc ani dostat auto z garaze.
Takze druhy den mi nezbylo jineho nez jit na vlak pesky. A nejkratsi cesta byla prave pres ten nejvetsi indicky mumraj a pak pres provizorni most pres reku. Ten symbolizuje vyjev z Ramajany (prastary hrdinsky epos, neco jako Odysea). Opicak Hanuman se tehdy pry natahl a udelal ze sveho tela most mezi Indii a Sri Lanku, aby mohl Rama, jako pan prejit na ostrov Lanka a zachranit svoji manzelku Situ, kterou mu unesl zly demon, kral Ravana. Rama samozrejme zvitezil a krasnou Situ
zachranil. A pak ji opustil, protoze kdo, vi jestli mu tam na te Lance byla verna, ze ano.
Nicmene statisice lidi se shromazdi na brehu mistni (jiste svate) reky a cekaji na pulnoc, aby presne o pulnoci hodili puri (sladka kase) do reky. Tim si zajisti zdrave deti. Nebo dobry posmrtny zivot pro sve predky. Nebo od obojiho kousek. Takze tolik k Indicke mytologii.
Po dlouhe a unavne ceste vlakem jsem dojel az do Gokarny. Pak taxikem na plaz a od te doby uz se jenom opaluju, jim, koupu v mori a samozrejme konverzuju se spolu-turistama.
Vasi idilicke zime se to samozrejme nevyrovna, ale i tak je to tu docela hezke.
Vcera jsem se byl podivat na pokracovani festivalu Shivaratri do mesta Gokarny. Lodi je tam clovek za 20 min. Pesky za hodinu.
Nelepe, kdyz se podivate na fotky:
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012

Munnar

19. února 2012 v 15:47 | dstetka
Ahoj z Munnaru, uz nekolik dni jsem opet tady v centru cajovych plantazi a rezervaci s opravdickou divocinou. Ovsem nejvetsi divocina je to jako obvykle tady ve meste. Mestecko je to male, ale neustale troubeni, houkani, hlasita hudba a prdeni motoru a motorku dokonale zaplnuji prostor, az do dalekeho okoli. Ale takova zkratka je Indie. Staci vsak vybehnout na kopec a clovek se ocitne v jinem svete. Chodit se ovsem da jenom po cajovych plantazich (coz je ovsem zakazane), jinde je bud hlasita silnice nebo neprostupne housti. A tak mi nezbyva, nez nepozorovan vlezt na plantaz z boku a vylezt na druhou stranu kopecku.
Pokud nemam smulu a nenarazim na nejakeho prisneho cajoveho managera na motorce a s sedivymi podkolenkami s cervenym okrajem (jejich uniforma), muzu se loudat po plantazich do nekonecna. Trochu jsem se nechal tentokrat unest a do alba jsem nahral prehrsle obrazku mistni idily.
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012
Plantaze jsou tak rozsahle, ze jsou v nich cele vesnice cesacek a jejich manzelu, kteri ale ovsem maji jinou praci. A samozrejme tu jsou skoly pro jejich deti a nemocnice a kostely a chramy. Cele to vypada z dali romanticky. Ovsem z blizka je videt, ze zivotni podminky jsou tvrde. Ale myslim, ze ty domecky dostavaji ti lide zdarma. Takze maji aspon neco. Kerala patri mezi nejbohatsi staty Indie a ma temer 100% gramotnost. Plat delnika je kolem 400 rupii za den. Kvuli tomu sem jezdi za praci spousta lidi predevsim ze sousedniho Tamil Nadu, kde je plat delnika temer polovicni. (10 rupii = 4 Kc)
Podelim se s vami o jednu drobnou (legracni) prihodu. V mistni restauraci, kam chodi turiste, ale je tu i spousta indu, jsem si objednal hovezi curry. Bylo mi doporuceno jako to nejlepsi, co tam maji. Nez mi to prinesli. prisedli si ke me dva indove - hinduisti. Pak mi cisnik prinesl moje jidlo a na cele kolo se rozhovoril o mem hovezim mase. Ale hinduisti ani nemrkli. Bud jsou uz tak zvykli, ze kazda rasa a kazde nabozenstvi ma svoje zvlastnosti. A nebo zahrali svoji typickou indickou pasivitu.
Kazdopadne se na me nevrhli ani me neproklali nevrazivim pohledem za to, ze jim jejich posvatnou kravu. Kazdopadne, hovezi curry bylo opravdu moc dobre.
Zitra mam v umyslu vyrazit zase do niziny. Pokud se to podari, tak se jeste na kratko sejdu s Faisalem a pak bych chtel pokracovat nejspis vlakem do Goa, nebo nekam, kde jsou hezke plaze.
 


Nedumkandam

15. února 2012 v 13:25 | dstetka
Ahoj z Nedumkandam
Po peti dnech v péči Liansy a jejich rodicu jsem vyrazil dal do hor. Autobus se mnou vyskrabal 50km (2 hodiny jizdy) neuveritelnymi serpentinami do turistickeho mesta Thakkedy, ktere lezi pobliz hranice sousedniho statu Tamil Nadu. "Turisticke mesto" znamena, krome turistu take snad jeste vetsi rambajz a hejna nadhanecu, kteri nabizeji levne ubytovani, vylet na slonu, nebo aspon nejlahodnejsi curry, jako od maminky.
Na todle ovsem nejsem zvedavy a hazu si hned batoh na zada a vyrazim smerem na sever. Smerem na mesto Munnar. Tam jsem byl pred 3 roky.
Mam v umyslu najit si nejakou vedlejsi cestu po mistnich kopcich a uzit si trochu poklidne indicke idilky.
Bohuzel asi po deseti kilometrech bloudeni sem a tam, prodiranim se trnim a prelezani zivich plotu, zjistuju, ze kdyz vede hlavni silnice na sever, tak zadna dalsi silnice v tomto smeru uz tu neni. Nakonec to tedy vzdavam a beru autobus mestecka Puliyanmala. Jenze tady neni zadny hotel, potoze turisti sem nikdy nechodi. Tak jedu dal do mesta Nedumkadam. Tady jsou hotely dokonce 2. Ale jak uz to tu vzdycky byva, oba jsou na hlavni silnici. To znamena, ze je tam hrozny kraval. Pod okny je prava indicka doprava. To znamena houkajici, kourici riksi, nakladaky a autobusy. Toho jsem si uzil dost u Liansy, jejichz dom stoji primo u hlavni silnice. Nechapu, jak si na ti lidi dokazou zvyknout. Ale asi jsem jediny, komu to vadi...
Dneska rano jsem vyrazil jeepem na mistni vyhlidku Ramakal Meru. Je tu moc krasne. Bohuzel to vedi i mistni lidi a tak sem jezdi zajezdy skolnich deti a vyletniku obecne.
A tihle indicti lidickove asi neradi ticho, či co. Takze řvou na sebe a i jen tak do prostoru. Anebo nejlepe na me. Protoze jsem tu zajimava atrakce. Chvili vnitrne bojuju a pak si pripoustim fakt, ze uz me doopravdy lezou na nervy. Jsou rozjiveni a je jedno jestli je jim 10 nebo 30. A ani holky se nedrzi pozadu. Ale nema to cenu se na ne zlobit. Oni jsou jenom tak nejak indicky pratelsti. Ale je jich moc a neni kam pred nimi uteci. Troubej na me i projizdejici auta a mavaji, jakoze "Ahoooj".
Tak jsem si trochu postezoval a hned je to lepsi Usmívající se
Zitra chci pokracovat autobusem do Munnaru. Tam se da skvele chodit po cajovich plantazich. Snad se mi podari najit nejaky tichu hotel.
Do alba jsem dal nove fotky: http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012/

Kerala

10. února 2012 v 18:06 | dstetka
Tak jsem konecne po deseti presedani dorazil do Kochi. A je tu bezvadny teplo, vlhko a navic me kamarad Faisal vyzvedl na letisti a hned me vzal do restaurace, kde jsme se nacpali k prasknuti a napili cerstvych ovocnych dzusu. Pak jsme prespali u neho v jeho luxusnim byte, ktery je nedaleko letiste. Ten ma samozrejme jenom pro obcasne prespani, protoze jinak bydli u rodicu, pokud neni v Dubai nebo v Kuvajtu, ze ano.
Pak jsem jeli k Faisalovo rodicum v severni Kerale.
S internetem je to porad vselijaky a tak zase pisu z jeho iPadu.
Tady v Kerale je Zima, takze je typickych 30 az 35 stupnu a sucho. Trava tu ted prakticky neroste, protoze temer neprsi. Z terasi ted koukam, ze u tech znamich, kde ted jsem museji zalevat bananove a kokosove palmy. Anansy samozrejme taky, ale ty uz jsou vetsinou sklizeny.
Tihle lidi jsou ovsem hodne bohati. Jim a jejich pribuznym patri vsechny dalsi baraky v dohledu. A tihle vsichni pribuzni se na me chodi divat a ti co umeji anglicky, se me ptaji odkud jsem a kolik mam bratru a sester, a co delam, a jestli se mi libi v Kerale. A spousty dalsich a porad stejnych otazek, na ktere se pta uplne kazdy.
Faisalovo otec je mistni filantrop. S nekolika spolecniky buduji nemocnice, skoly a skolky. Investuji do toho vlastni cas, energii a penize. A pritom jezdi v malem aute a zije velice skromnym zivotem. Mistni lidi ho maji opravdu radi. A taky uzasne videt, ze nikdo nerozlisuje nabozenstvi. Faisaluv otec je muslim, ale jeho spolecnici jsou hinduisti i krestani. Je uzasne videt, ze nekde si jeste lidi navzajem pomahaji. Mylim, ze se mu dari vest dobre svoje deti k tomu aby dal sli touto cestou. Faisal se brzy chysta otevrit skolku Montessory.
Tady se me casto ptaji, jak je unas. A kdyz rikam ze tam mrzne, tak pokyvujou a tvari se jako ze to chapou. Ale ve skutecnosti tihle lidi nikdy nevideli snih.
Byli jsme se tak podivat do chramoveho slonince. Bohuzel uz bylo pozde a tak jsem videl jenom par slonu, zaparkovanych v palmovem haji. Pak jsme jeli jeste k mori, abych se trochu omocil. Voda byla asi trochu spinava, ale byla tma, takze to ani nevadilo :-)
Vcera jsme vyrazili za nasi spolecnou kamaradkou Liansou, ktera take studovala v Plzni medicinu. Takze ted si nas vzala pani domu na paskal a dohlizi, jestli nemame hlad. Myslim, ze tolik jidla jsem asi v zivote nesnedl. Snad na posled u Faisalovo maminky, ktera nas taky ukrutne rozmazlovala. Tak nevim, jestli tady nakonec nepriberu :-)
Bohuzel Seznam.cz blokuje nektery indicky ip adresy. Takze na svuj normalni mail nemam pristup. Proto mi prosim piste na tudle adresu: dstetka@volny.cz
Do alba jsem dal prvni varku fotek: http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012/

konec vyletu

24. dubna 2010 v 12:10 | David
Ahoj z Dharamsaly, Tak jsem prorad jeste v Dharamsle. Kotnik uz je o neco lepsi, ale na zadne vylety to neni. Nastesti v Dharamsale je spousta uzitecnych veci, kterymi muze clovek vyplni volny cas: Po ranu chodim na prednasku GreatFreedom, ktera je velice zajimava. Pak rychle najist. Na vyber je tu krome indickych a tibetskych jeste spousta korejskych, japonskych, cinskych, italskych a samozrejme izraelskych restauraci. Vetsinou je to v rezii indickych kucharu, ale obcas se najde velice dobra restaurace. Odpoledne doucuji 19ti letou tibetskou holku anglictinu. Po prazdninach jde na universitu v jizni Indii a bude potrebovat dobrou anglictinu. Potom jdu do centra Tibetean Hope Center, kde konverzuju s tibetskyma uprchlikama, take aby si zlepsili anglictinu. Centrum je otevrene vsem a to jak pro dobrovolne ucitele tak pro studenty. A tak ve vysledku je tam asi jen polovina Tibetanu a zbytek jsou prevazne Korejci (kteri, v dobrem slova smyslu, temer ovladli centrum) a pak hrstka Thajcu, Cinanu a tak. Takze barvita smeska lidi. Vtipne je, ze Korejci jsou od Tibetanu temer k nerozeznani. Nekdy se to pozna podle obleceni a opaleni, ale i tak vznika spousta legracnich situaci, kdy dva Korejci spolu mluvi lamanou anglictinou v domeni, ze ten druhy je Tibetan. Od opravdickych Tibetanu jsem se dozvedel spoustu historek o tom, jak utikali pres "kopecky" do Nepalu. Horsi bylo, kdyz jsem mel ve skupine jen 3 mlade holky z Thajska, ktere dohromady znaly asi jen 5 anglickych slov. Pul hodiny jsem se snazil nejak je rozpovidat a druhou pul hodinu jsme na sebe jen mirne rozpacite koukali. Tak uz mi to tu pomalu konci a v pondeli vecer budu muset do frcet do Delhi. Moc se na to netesim, protoze jizda to bude urcite hruzna a navic dole v nizine je hodne pres 40C. Zato tady v Dharamsale je takove ceske pocasi. Prsi skoro kazdy den (aspon chvilku). Pres den je docela prijemne, zato v noci byva chladno. Dneska v noci jsem se budil zimou, prestoze mam prima tlustou deku. Tak to je asi vsechno. Ve fotaku mam jeste par fotek, ale nevim jestli v tomto kolotoci aktivit a nakupovani darku najdu cas je probrat a dat do alba. Pripadne to udelam, az se vratim.

Dharamkot (doplneno)

17. dubna 2010 v 11:18 | David
Taky jsem se docetl na internetu, ze tam mate jakysi mrak. To vam nezavidim. Tady v Indii (v nizine) maj podobnej mrak skoro cely rok :-(
Ale je to normalni smog a prizemni prach, tak pro letadla to asi neni tak nebezpecny.
Noha je dneska zese o neco lepsi. Po rovine muzu chodit skoro normalne. Ale roviny tu zrovna moc nemaj.
Do naseho hotylku se musi vylezt asi metrova zed a prelezt ostnaty drat! To je v podstate jediny pristup smerem do vesnice.
Clovek se opravdu musi Indum divit. Oni proste nemysli na pohodli, tak jako my. Kupuji si tricka, dziny, drahy mobily a vubec jim nevadi, ze maj vsude bordel jako v tanku. Hned vedle meho pokoje je vyschle reciste potoka. Kdyz jsem se shanel po odpadkovym kosi, tak mi Rahul rekl, at vsechno hazu tam. Ze pry se tam toho vejde hodne. A az prijdou monzuny, tak se to pry samo uklidi :-(
Tibetani jsou v tomhle uplne jini. V McLeod Ganji (horni Dharamsale) je zakazano pouzivat igelit. Vsude jsou popelnice a ty se dusledne vyvazeji.
Vcera jsem sundal ten ostnanty drat, pres ktery se leze. Indove se tomu trochu divili. Takova smes udivu, ze to vubec jde a udivu ze jsem jim narusil zabehnuty rad veci. Ale dneska si uz asi ani nepamatuji, ze tam kdy nejaky drat byl a ze to byl opruz pres nej lezt.
Tak ja tedy vysedavam na jedine zidli, kterou v hotylku mame a ctu si a nebo ziram do dalky. Vzdycky, kdyz nekam jdu, tak si ji Rahul vezme, protoze si taky chce posedet na zidli. Kdyz prijdu, tak ho musim honit, aby mi ji zase prinesl :-(
Jinak "hotylek" je trochu nadneseny vyraz. Je to maly prizemni domek se 4mi pokoji. Celkem novy, takze dobry.
Hodne domu, ktere se tu stavi jsou postaveny s pomerne velkorysym zamerem. Napriklad podlaha je casto mramorova. Ale bohuzel indove nejsou vetsinou schopni udrzovat domy v dobrem stavu. Vetsinou se omezi na zameteni podlahy. Kdyz neco spravuji, tak si s tim nikdy nedelaji velkou hlavu. Diru v mramoru zaliji betonem a je to.
Ale udoli kde bydlim (Dharamkot) je pres mnozstvi hotelu porad hezke, je tu spousta stromu a divokych zvirat. Silnice je daleko, takze je tu klidek. Par set metru nad hotylkem je centrum Dharamkotu. Tedy skrumaz hotelu, restauraci a kramku vseho druhu. V poslednich letech si tuto vesnicku oblibili hlavne turisti z Izraele. Tech je tu asi 90%. Vsude jsou napisy v hebrejstine a restaurace se ani moc nesnazi vychazet vstric jinym turistum. Take klavesnice tohoto pocitace je prelepena hebrejskymi pismenky.
Tak mi drzt palce, at se mi noha brzy uzdravi a ja budu moci zase chodit i po okolnich vesnicich :-)

Doplneno 18.4.
S tema indama a jejich myslenim, to je pro me tedy zahada. Myslim, ze je to neco typicky indickeho. Jejich postoj k zivotu. My na zapade jsme posedli zvysovanim sveho pohodli, uhlazovanim cest, stavenim dlanic a vsechno mit na dosah ruky. Kdezto indove jsou zvyklli zit natlaceni na sebe. Navic jsou mezi nimi obrovske rozdily; jazykove, etnicke, nabozenske, kastovni, v bohatstvi, ve vzdelani atd. A aby to vubec mohlo nejak fungovat, museli se naucit obrovske tolerantnosti. Uz mockrat se mi stalo, ze jsem se nekde tlacil v davu. Pak jsme narazili na nejakou prekazku. Dav se zpomalil a postupne okolo prekazky "obtekal". Kdyz prisla rada na me, tak jsem videl, ze "prekazka" je jen lezici krava nebo pes nebo nejaky clovek, ktery si tam na chodniku ustlal a ted tvrde spi. Nikdo na nej neslapne (pokud nemusi), nikdo se nerozciluje (protoze to je vec celkem bezna). Proste ho prekroci a jde dal. Tohle by se u nas urcite nestalo. Miliarda cechu, nemcu ci francouzu na relativne male plose by se uz urcite davno pozabijela.
Ovsem je v tom take jakysi fatalismus - veci jsou proste takhle a nezbyva nez to nejak nest. Proto take nikoho nenapadlo ten drat dat pryc, protoze i ostnaty drat ma pravo na existenci. A navic tam je odjakziva, zejo.
A nepredstavuj si, ze indove chodi nekudy jinudy a nevadi jim to, protoze nespechaj. Ne ne, oni lezli celou dobu pres nej - mladi i stari. A nejedna pani si o nej roztrhla sari.

Co se tyce odpadku. Indove jsou v zasade cistotni. Jen toto slovo trochu jinak chapou. Lide se casto myji a vetsinou chodi ciste obleceni. Ale temer dokonale jim chybi jakysi nadhled. Malokdy dokazi myslet na vic nez na sebe, pripadne na svoji rodinu. Takze, odpadky vyhazuji "pryc". To vetsinou znamena na jakekoliv misto, ktere je dal nez 2 metry. Nekdy je vtipne pozorovat, kduz ve mestech jeden zamete odpadky pred dum souseda a ten je pak zase zamete zpet nebo pred dum jineho souseda.
Ja myslim, ze je to tim, ze v takto lidnate a celkem chude zemi musi kazdy bojovat o misto na slunci a nema uz tak moc casu se zabyvat tim, kam odplave plastova lahev hozena do reky.

S tou zidli je to trochu jinak: Ten dum patri nekomu jinemu a Rahul ho ma jen na leasing. A je tam proste jen jedna zidle. No preci nebude kupovat dalsi! V mojem pokoji nebyla zadna zarovka. A tak mi Rahul donesl zarovku z jineho pokoje, ktery byl zrovna prazdny. Take povlak na deku proste nema. Co bude delat, az bude deka spinava? Asi nic.

Tak to je takova uvaha na tema indickeho indovstvi.
Jinak dnes neni noveho nic. Noha je zase o trochu lepsi, ale zatim zadny zazrak.
Kasel uz je taky o neco lepsi a myslim, ze (snad) brzy se mi vrati hlas.
Od rana je zatazeno a obcas prsi. To je docela prijemne.

Dharamsala 2

15. dubna 2010 v 16:30 | David
Ahoj po druhe z Dharamsaly,
Kurs jogy skoncil a my nejvetsi horlivci jsme to dukladne oslavili v pondeli vecer u ohne. Hralo se na kytaru, na bubny a pely se pisne z let sedesatych - ty, ktere si nas ucitel Sharat nejlepe pamatoval :-) K tomu jsme vypili hektolitry matoveho caje a snedli obrovska kvanta susenek.
Legracni bylo, ze v pondeli skutecne prselo skoro cely den! Krome toho se ovsem taky ponekud ochladilo, takze jsme po dlouhe dobe zazili novy poxit - zimu. Ale v utery uz bylo zase prima teplo, takze uz je zase vse pri starem. Modra obloha, bez mracku a teplota kolem 28 stupnu.
Rozhodl jsem se, ze pujdu k Sharatovi na pokracovaci kurs jogy. A taky jsem se prestehoval. Tam kde jsem doposud bydlel bylo nejak smutno a neutulno. Nahodou jsem si nasel penzionek hned naproti pres vyschly potok od jogoveho centra. Tak to aspon budu mit blizko

Vcera rano jsem se vypravil na jednodenni trek (vylet) do mistnich hor. Dosel jsem az skoro tam do zadu, kde zacinaji ty vysoke zasnezene hory. Ale co se nestalo. Tedy spise stalo - nejak jsem spatne slapl a zvrtnul jsem si kotnik. Za normalni situace neprijemna vec, ale tady daleko od silnice (ve vysce pres 3000m) - vec vice nez neprijemna
Nu coz, nezbylo me nez pokracovat po vlastnich dal. Reknu vam, ze to tedy pekelne bolelo. A navic tam nebyl nikdo, kdo by me politova a bolavy kotnik pofoukal! Po 4 hodinach jsem kulhaje, skakaje po jedne noze dosahl nejzazsi vyspy civilizace - Snowline cafe. Nepredstavujte si nejakou fajnovou kavarnu. Tohle byl jen jeden vetsi stan, kde se varilo a par dalsich mensich, kde vetrem oslehani turiste prespavali, aby rano za rozbresku vyrazili do sedla mistniho horskeho velikanu Dauladaru (4600mnm). Rad jsem se od nich nechal presvedcit, abych tam s nimi zustal na noc. Pujcili mi stan, spacak a dve deky a jeste me pohostili vlastnim jidlem. Bez toho bych byl asi o hladu, protoze jsem pocital, ze se jeste vecer vratim a mel jsem u sebe jen trochu penez. Jejich indicky pruvodce me navic namasiroval bolavou nohu, vytahal za prsty a poradne pokroutil. Za par dni to pry bude dobre
Rano kolem osme jsem vyrazil svym super pomalym tempem nejkratsi cestou domu. Cestou me jeste jeden dalsi indicky pruvodce namasiroval nohu a taky za to nic nechtel! Jen at v poradku dorazim dolu. Na cestu me jeste dal lahev vody, ktera tady nahore stoji 4x tolik nez dole u silnice. Cestou se mi noha celkem rozchodila. Ne ze bych behal jako srnka, ale vytrvalym snecim tempem jsem dneska celkem v pohode kolem 3 odpoledne dorazil do hotelu. Kotnik se mi mezitim vybarvil vsemi odstiny fialove
Takze ted s oteklou nohou, muzu z terasy sveho noveho penzionu tak akorat sledovat hemzeni jogychtive mladeze na dvore jogoveho centra, kam to mam opravdu blizko
Snad se to za par dni opravdu zlepsi a od pristiho ctvrtka muzu zkusit dalsi kus jogy.

Ale k necemu to bylo urcite dobre: poznal jsem pohostinnost horskych indu, par zajimavych lidi z Danska a Anglie a udelal jsem spoustu krasnych fotek zapadu slunce v horach

V albu uz jsou nove fotky:
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie2010/



Dharamsala

11. dubna 2010 v 16:45 | David
Ahoj z Dharamsaly.
Od minuleho mailu jsem se presunul o par set kilometru na zapad a o neco vice do hor. Na cestu jsem si koupil drahy listek na turisticky autobus. To znamena, ze autobus bude realtivne kvalitni a kazdy bude mit sve misto. A taky to znamena, ze tam budou jen sami turisti.
Cesta probehla hladce. Tedy "indicky" hladce. To znamena. Autobus prijel o pul hodiny dele nez mel. Pak se ukazalo, ze rezervovano je vice mist, nez kolik jich ve skutecnosti je. No problem. Tak holt se 10 lidi natlaci k ridicovi do kabiny. Ale nikomu se nechtelo tlacit se 16 hodin u ridice :-)
A tak jsem stali na slunci a cekali, az se neco stane. Postupne odpadlo nekolik rozzurenych turistu. Penize dostali zpet. Po dvou a pul hodinach sehnali pro zbyvajici lidi minibus a konecne jsme mohli jet.
Silnice nejsou v Indii zrovna nejlepsi a tecnicky stav autobusu taky ne. Takze clovek mel celou cestu pocit, ze jede na zebrinaku po zmzlem oranisti. Autobusu navic jeste straslive skripaly brzdy.
Vsechny tyto veci jsou v Indii normalni a patri k beznym cestovatelskym utrapam.

Dharamsala je mestecko, kde sidli tibetska vlada v exilu. Tedy vlastne ne v Dharamsale ale na kopci nad nim, ve vesnici McLeod Ganj.
Nekteri rozumbradove v Cechach radi tvrdivaji, ze se to tu jmenuje Dharmasala. To zni tak budhisticky (dharma je budhisticka nauka). No, kde jinde by taky mohl Dalajlama zit, zejo. Ale ne. Dharamsala tu byla uz davno pred Dalajlamou a znamena to neco jako utociste pro poutniky.
Takze ted jsem v McLeod Ganji. Uz jsem tu byl jednou pred 15ti lety. Za tu dobu se z maleho mestecka stalo turisticke velkomesto. Sel jsem se podivat kousek dal do kopce, kde jsme kdysi bydleli. Ale vubec se to tam neda poznat. Tam kde drive byli terasovita policka s ryzi, tam je dnes jeden hotel pres druhy. Tedy doslova. Zadny urbanizacni plan pro stavbu zrejme neexistuje a tak nektere hotely jsou treba jen metr od sebe.
Tam kde drive byla nezpevnena cesta, tam je dneska asfaltka, kde na sebe troubi taxiky a riksi. Tam kde drive byvala pesinka, tam dneska bagr stavi silnici, aby mohli turiste dojet az do hotelu.
Moc vesele to neni :-(
S obrovskym narustem turistu tu ted navic maji velke problemy s vodou.
Ale probiha tu mnohem vice kursu jogu, meditaci a budhismu. A hlavne: porad tu vladne dobra atmosfera.

Hnedka po prijezdu jsem se zapsal na kurs jogu ke stejnemu uciteli, u ktereho jsem byl pred temi 15ti lety. Uz se necvici na strese jeho domu ale ve fajnovem Yoga centru, kde je vsechno dokonale. Centrum je navic obklopene krasnou zahradou.
Zitra mame zaverecny den. Pry bude nejake jidlo a do vecera se bude sedet okolo ohne a pet pisne. Nejspis hebrejske, protoze izraelci jsou tu jako vzdy ve vetsine.
Ja asi zpivat nebudu. Jeste v Rishikesi jsem nastydl. Asi jsem to nejak prehnal s tim koupanim v Ganze. Pak uz to bylo lepsi, ale cestou autobusem mi to sedlo na hlasivky a ted uz asi 4 den skoro vubec nemuzu mlivit. To je dost blby, protoze mluveni je tu nejlepsi zabava :-(
Ale snad zitra to bude lepsi :-)

Nastesti je tu velice prijemne pocasi. Kazdy den je jasno (jako ostatne vsude v Indii) a teploty splhaji jen nekam k 25 stupnum.
Muj ucitel na jogu tvrdi, ze v teto dobe by spravne melo hodne prset. Ale nikdo mu to neveri, protoze uz jsme vsichni davno zapomeli, co je to dest. Trocha deste by ovsem neskodila. Je tu silene suchy vzduch a to mi na moje nemocne hlasivky nepomaha.

Premyslim, kam dal. Jeste mi zbyvaji 2 tydny. Mozna tu zustanu a najdu si jeste nejaky kurs nebo si jeste udelam vylet do Manali. Vsichni mi rikaji, ze je to tam skvely, ale nikdo mi nerekl, co je tam tak skveleho.

Rishikesh

4. dubna 2010 v 16:25 | Davidbaba
Zdravim z Rishikese,
ze svateho mesta na upati Himalaje.
Cesta z Goy sem probehla hladce. Letadlem jsem se presunul do Dilli a odtud vlakem na sever do Haridwaru. A odtud uz clovek dojede do Rishikese riksou.
Ganga zde opusti hory a vteka do niziny. Voda je jeste krasne cista a studena. To je v Indii neco nevidaneho, protoze reky jsou tu vetsinou cerne a smradlave.
Na obou brezich jsou postavena siroke schodiste (ghaty), aby poutnici pri ritualnim omyvani nespadli do vody. Oba brehy jsou spojeny dvema krasnymi novimi lanovymi mosty pro pesi po kterych neustale proudi procesi poutniku a turistu. Bohuzel davem se take prodira spousta motorek, ktere neustale troubi na chodce. Tohle tedy nedokazu pochopit :-( Most je siroky asi metr a v kazdou chvili ja ne nem nekolik set lidi. Uhnout neni kam a motorkar troubi a troubi. Ale kdyz se mu divam do obliceje, tak nevidim vztek nebo netrpelivost. Jen dokonale vyrovnany vyraz: "Uhnete mi z cesty! Ja jedu na motorce!" Clovek na motorce je lepsi nez chodec. Ale motorka musi uhnout autu, protoze to je jeste lepsi. A samozrejme vsichni musi uhnout autobusu, protoze ten je nejvetsi pan. To je takovy novy kastovni system. Gandhi se kdysi snazil zrusit ten puvodni a z velke casti se mu to podarilo. Ale asi je to v lidech, protoze temer ve vsem tu existuje jakysi klovny rad. Kazdy clovek vi koho muze klovnout a koho ne. My cizinci jsme samozrejme mimo. Vetsinou se k nam chovaji s velkou uctou ci obdivem ale obcas, kdyz se nikdo nediva, tak dokazou byt pekne arogantni. Myslim, ze si takto pro sebe zvysuji sebevedomi, kdyz muzou mit pocit nadrazenosti nad zapadakem.
Jinak Rishikes je ohrome zajimave mesto. Hemzi se to tu ruznymi svatymi muzi kteri sem proudi z cele Indie. Casto to jsou poutnici, kteri nemaji nic jineho, nez sve roucho, zebraci kyblicek a hul. K modernimu poutnikovi dnes samozrejme patri i mobilni telefon :-)
Na fotkach vypadaji jako takovi zasmusili, do sebe uzavreni stareckove. Ale ve skutecnosti jsou velice zivi. Hlasite se spolu bavi a divoce gestikuluji rukama. Kdyz si nektereho chci vyfotit, tak si toho hned vsimnou a vetsinou se zatvari odmitave, nebo se jen tak podiva svim rentgenovym zrakem, ze fotak raci schovavam.
Hlavni atrakce je tu samozrejme reka Ganga, ktera je pro indy to nejsvatejsi, co tu maji. A tak jsem si take rekl, ze se musim v te jejich svate vode taky trochu namocit. Nasel jsem si plaz kousek nad mestem. Voda byla prekvapive studena, ale za chvilku si clovek zvykl. Vzdycku jsem vysel kousek protiproudu, doplaval jsem do poloviny reky a nechal se unaset proudem. Pak jsem se cely zmrzly chvili vyhrival na prudkem slunci a kdyz mi bylo teplo, tak zase do vody. Timto jsem si privodil dokonaly upal, takze dneska jsem po vetsinu dne jen zavreny v pokoji s pustenym vetrakem a cpu se melounem, abych zahnal dehydrataci. Odpoledne si udlelal tlupa opic piknik na nasi terase. Ne takovyty drzy hnedy opice, ale hezky sedivy. Chodili kolem me na dosah ruky a skoro vubec si me nevsimaly. Jen jedna me zatahala za nohavici, asi aby vyzkousela, jestli ze me nespadne banan. Asi pul hodiny se tam povalovaly po zemi, vybiraly si blechy, drbaly se na zadech a mladata skakaly po zidlich.  Pak prisel majitel hotelu a s kostetem a vsechny je vyhnal. Zustal po nich jen dokonale rozhazeny obsah kose a par bobku :-)
Vcera se tu pry stalo, ze krava stala pres silnici, blokovala dopravu a na troubeni nereagovala. Mozna, ze to byl byk, protoze tech se tu pohybuje taky dost. Ridic autobusu uz to nemohl vydrzet a tak vybehl ven, ale krava ho nabrala na rohy a on zustal lezet v bezvedomi. Lide zavolali policii a ta milou kravu odvedla do vezeni. Zakon tu, jak vidite plati na vsechny. Pozdeji ji policie propustila s vystrahou :-)
Zitra se chci jit podivat na velke hemzeni do Haridwaru, kde zrovna probiha Maha Kumbh Mela. Nastesti neni zrovna koupaci den, takze poutniku bude asi jen nekolik desitek milionu.
A na uteri uz mam listek do Dharamsaly. Uz se tesim jak se tam krasne ochladim.

Fotky jsou stale na stejnem miste:

Kam dál