Únor 2012

Gokarna

23. února 2012 v 8:08 | dstetka
Ahoj z Gokarny,
tak uz jsem konecne na plazi!
Z Munnaru jsem sjel autobusem do Kochi, kde me vyzvedl Faisal. On chudak vyrazil do Kochi s tim, ze to bude mit nejaka obchodni jdnani, ale neuvedomil si, ze je v pondeli hinduisticky mega-svatek Sivaratri. V prekladu Sivova noc. Takze bude vsechno zavreno a hinduisti budou mega-slavit. Jemu jako muslimovi to celkem nic nerika. Navic v Kerale se to slavi asi 10 min pesky od jeho bytu. Bohuzel to take znamena, ze az to vypukne, budou vsechny okolni ulice zavrene a on nebude moc ani dostat auto z garaze.
Takze druhy den mi nezbylo jineho nez jit na vlak pesky. A nejkratsi cesta byla prave pres ten nejvetsi indicky mumraj a pak pres provizorni most pres reku. Ten symbolizuje vyjev z Ramajany (prastary hrdinsky epos, neco jako Odysea). Opicak Hanuman se tehdy pry natahl a udelal ze sveho tela most mezi Indii a Sri Lanku, aby mohl Rama, jako pan prejit na ostrov Lanka a zachranit svoji manzelku Situ, kterou mu unesl zly demon, kral Ravana. Rama samozrejme zvitezil a krasnou Situ
zachranil. A pak ji opustil, protoze kdo, vi jestli mu tam na te Lance byla verna, ze ano.
Nicmene statisice lidi se shromazdi na brehu mistni (jiste svate) reky a cekaji na pulnoc, aby presne o pulnoci hodili puri (sladka kase) do reky. Tim si zajisti zdrave deti. Nebo dobry posmrtny zivot pro sve predky. Nebo od obojiho kousek. Takze tolik k Indicke mytologii.
Po dlouhe a unavne ceste vlakem jsem dojel az do Gokarny. Pak taxikem na plaz a od te doby uz se jenom opaluju, jim, koupu v mori a samozrejme konverzuju se spolu-turistama.
Vasi idilicke zime se to samozrejme nevyrovna, ale i tak je to tu docela hezke.
Vcera jsem se byl podivat na pokracovani festivalu Shivaratri do mesta Gokarny. Lodi je tam clovek za 20 min. Pesky za hodinu.
Nelepe, kdyz se podivate na fotky:
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012

Munnar

19. února 2012 v 15:47 | dstetka
Ahoj z Munnaru, uz nekolik dni jsem opet tady v centru cajovych plantazi a rezervaci s opravdickou divocinou. Ovsem nejvetsi divocina je to jako obvykle tady ve meste. Mestecko je to male, ale neustale troubeni, houkani, hlasita hudba a prdeni motoru a motorku dokonale zaplnuji prostor, az do dalekeho okoli. Ale takova zkratka je Indie. Staci vsak vybehnout na kopec a clovek se ocitne v jinem svete. Chodit se ovsem da jenom po cajovych plantazich (coz je ovsem zakazane), jinde je bud hlasita silnice nebo neprostupne housti. A tak mi nezbyva, nez nepozorovan vlezt na plantaz z boku a vylezt na druhou stranu kopecku.
Pokud nemam smulu a nenarazim na nejakeho prisneho cajoveho managera na motorce a s sedivymi podkolenkami s cervenym okrajem (jejich uniforma), muzu se loudat po plantazich do nekonecna. Trochu jsem se nechal tentokrat unest a do alba jsem nahral prehrsle obrazku mistni idily.
http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012
Plantaze jsou tak rozsahle, ze jsou v nich cele vesnice cesacek a jejich manzelu, kteri ale ovsem maji jinou praci. A samozrejme tu jsou skoly pro jejich deti a nemocnice a kostely a chramy. Cele to vypada z dali romanticky. Ovsem z blizka je videt, ze zivotni podminky jsou tvrde. Ale myslim, ze ty domecky dostavaji ti lide zdarma. Takze maji aspon neco. Kerala patri mezi nejbohatsi staty Indie a ma temer 100% gramotnost. Plat delnika je kolem 400 rupii za den. Kvuli tomu sem jezdi za praci spousta lidi predevsim ze sousedniho Tamil Nadu, kde je plat delnika temer polovicni. (10 rupii = 4 Kc)
Podelim se s vami o jednu drobnou (legracni) prihodu. V mistni restauraci, kam chodi turiste, ale je tu i spousta indu, jsem si objednal hovezi curry. Bylo mi doporuceno jako to nejlepsi, co tam maji. Nez mi to prinesli. prisedli si ke me dva indove - hinduisti. Pak mi cisnik prinesl moje jidlo a na cele kolo se rozhovoril o mem hovezim mase. Ale hinduisti ani nemrkli. Bud jsou uz tak zvykli, ze kazda rasa a kazde nabozenstvi ma svoje zvlastnosti. A nebo zahrali svoji typickou indickou pasivitu.
Kazdopadne se na me nevrhli ani me neproklali nevrazivim pohledem za to, ze jim jejich posvatnou kravu. Kazdopadne, hovezi curry bylo opravdu moc dobre.
Zitra mam v umyslu vyrazit zase do niziny. Pokud se to podari, tak se jeste na kratko sejdu s Faisalem a pak bych chtel pokracovat nejspis vlakem do Goa, nebo nekam, kde jsou hezke plaze.

Nedumkandam

15. února 2012 v 13:25 | dstetka
Ahoj z Nedumkandam
Po peti dnech v péči Liansy a jejich rodicu jsem vyrazil dal do hor. Autobus se mnou vyskrabal 50km (2 hodiny jizdy) neuveritelnymi serpentinami do turistickeho mesta Thakkedy, ktere lezi pobliz hranice sousedniho statu Tamil Nadu. "Turisticke mesto" znamena, krome turistu take snad jeste vetsi rambajz a hejna nadhanecu, kteri nabizeji levne ubytovani, vylet na slonu, nebo aspon nejlahodnejsi curry, jako od maminky.
Na todle ovsem nejsem zvedavy a hazu si hned batoh na zada a vyrazim smerem na sever. Smerem na mesto Munnar. Tam jsem byl pred 3 roky.
Mam v umyslu najit si nejakou vedlejsi cestu po mistnich kopcich a uzit si trochu poklidne indicke idilky.
Bohuzel asi po deseti kilometrech bloudeni sem a tam, prodiranim se trnim a prelezani zivich plotu, zjistuju, ze kdyz vede hlavni silnice na sever, tak zadna dalsi silnice v tomto smeru uz tu neni. Nakonec to tedy vzdavam a beru autobus mestecka Puliyanmala. Jenze tady neni zadny hotel, potoze turisti sem nikdy nechodi. Tak jedu dal do mesta Nedumkadam. Tady jsou hotely dokonce 2. Ale jak uz to tu vzdycky byva, oba jsou na hlavni silnici. To znamena, ze je tam hrozny kraval. Pod okny je prava indicka doprava. To znamena houkajici, kourici riksi, nakladaky a autobusy. Toho jsem si uzil dost u Liansy, jejichz dom stoji primo u hlavni silnice. Nechapu, jak si na ti lidi dokazou zvyknout. Ale asi jsem jediny, komu to vadi...
Dneska rano jsem vyrazil jeepem na mistni vyhlidku Ramakal Meru. Je tu moc krasne. Bohuzel to vedi i mistni lidi a tak sem jezdi zajezdy skolnich deti a vyletniku obecne.
A tihle indicti lidickove asi neradi ticho, či co. Takze řvou na sebe a i jen tak do prostoru. Anebo nejlepe na me. Protoze jsem tu zajimava atrakce. Chvili vnitrne bojuju a pak si pripoustim fakt, ze uz me doopravdy lezou na nervy. Jsou rozjiveni a je jedno jestli je jim 10 nebo 30. A ani holky se nedrzi pozadu. Ale nema to cenu se na ne zlobit. Oni jsou jenom tak nejak indicky pratelsti. Ale je jich moc a neni kam pred nimi uteci. Troubej na me i projizdejici auta a mavaji, jakoze "Ahoooj".
Tak jsem si trochu postezoval a hned je to lepsi Usmívající se
Zitra chci pokracovat autobusem do Munnaru. Tam se da skvele chodit po cajovich plantazich. Snad se mi podari najit nejaky tichu hotel.
Do alba jsem dal nove fotky: http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012/

Kerala

10. února 2012 v 18:06 | dstetka
Tak jsem konecne po deseti presedani dorazil do Kochi. A je tu bezvadny teplo, vlhko a navic me kamarad Faisal vyzvedl na letisti a hned me vzal do restaurace, kde jsme se nacpali k prasknuti a napili cerstvych ovocnych dzusu. Pak jsme prespali u neho v jeho luxusnim byte, ktery je nedaleko letiste. Ten ma samozrejme jenom pro obcasne prespani, protoze jinak bydli u rodicu, pokud neni v Dubai nebo v Kuvajtu, ze ano.
Pak jsem jeli k Faisalovo rodicum v severni Kerale.
S internetem je to porad vselijaky a tak zase pisu z jeho iPadu.
Tady v Kerale je Zima, takze je typickych 30 az 35 stupnu a sucho. Trava tu ted prakticky neroste, protoze temer neprsi. Z terasi ted koukam, ze u tech znamich, kde ted jsem museji zalevat bananove a kokosove palmy. Anansy samozrejme taky, ale ty uz jsou vetsinou sklizeny.
Tihle lidi jsou ovsem hodne bohati. Jim a jejich pribuznym patri vsechny dalsi baraky v dohledu. A tihle vsichni pribuzni se na me chodi divat a ti co umeji anglicky, se me ptaji odkud jsem a kolik mam bratru a sester, a co delam, a jestli se mi libi v Kerale. A spousty dalsich a porad stejnych otazek, na ktere se pta uplne kazdy.
Faisalovo otec je mistni filantrop. S nekolika spolecniky buduji nemocnice, skoly a skolky. Investuji do toho vlastni cas, energii a penize. A pritom jezdi v malem aute a zije velice skromnym zivotem. Mistni lidi ho maji opravdu radi. A taky uzasne videt, ze nikdo nerozlisuje nabozenstvi. Faisaluv otec je muslim, ale jeho spolecnici jsou hinduisti i krestani. Je uzasne videt, ze nekde si jeste lidi navzajem pomahaji. Mylim, ze se mu dari vest dobre svoje deti k tomu aby dal sli touto cestou. Faisal se brzy chysta otevrit skolku Montessory.
Tady se me casto ptaji, jak je unas. A kdyz rikam ze tam mrzne, tak pokyvujou a tvari se jako ze to chapou. Ale ve skutecnosti tihle lidi nikdy nevideli snih.
Byli jsme se tak podivat do chramoveho slonince. Bohuzel uz bylo pozde a tak jsem videl jenom par slonu, zaparkovanych v palmovem haji. Pak jsme jeli jeste k mori, abych se trochu omocil. Voda byla asi trochu spinava, ale byla tma, takze to ani nevadilo :-)
Vcera jsme vyrazili za nasi spolecnou kamaradkou Liansou, ktera take studovala v Plzni medicinu. Takze ted si nas vzala pani domu na paskal a dohlizi, jestli nemame hlad. Myslim, ze tolik jidla jsem asi v zivote nesnedl. Snad na posled u Faisalovo maminky, ktera nas taky ukrutne rozmazlovala. Tak nevim, jestli tady nakonec nepriberu :-)
Bohuzel Seznam.cz blokuje nektery indicky ip adresy. Takze na svuj normalni mail nemam pristup. Proto mi prosim piste na tudle adresu: dstetka@volny.cz
Do alba jsem dal prvni varku fotek: http://nepal08.rajce.idnes.cz/Indie_2012/